O městě
HISTORIE MĚSTA
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI
1195 26. prosince první písemná zpráva o Opavě (listina olomouckého knížete Vladimíra vydaná v Opavě)
1224 Opava listinně doložena jako město a proto se oprávněně řadí k nejstarší vrstvě privilegovaných měst v českých zemích (listina krále Přemysla Otakara I. sepsaná notářem Heřmanem v Hulíně)
1247 3. května privilegium markraběte Přemysla, kterým se Opavě uděluje právo výročního trhu a osvobození od cla v odškodné za škody způsobené v dubnu 1241 při obléhání Mongoly
1281 Opava ustanovena sídlem knížectví ; král Přemysl Otakar II. postoupil Opavsko v r. 1269 svému synovi Mikuláši I. v odškodné za vyloučení nástupnictví na český trůn, po návratu z uherského zajetí byl. Mikuláš I. jmenován opavským knížetem
1318 umírá Mikuláš I, kníže opavský
1318 3. července Mikuláš II. obdržel Opavsko v dědičné léno a tím podřízené České koruně
1365 8. prosince umírá Mikuláš II.
1377 dělení Opavska mezi čtyři syny knížete Mikuláše II (Jana, Mikuláše, Václava a Přemka), když k němu bylo přistoupeno až nabytím plnoletosti nejmladšího z nich ; centrem knížectví je Hradec nad Moravicí
1427-1431 husité ovládli Opavsko, kníže Přemek podepisuje "čtyři artikule pražské", pronikání české reformace, Opava sídlem knížectví
1465 Opavsko se stává lénem synů husitského krále Jiřího z Poděbrad, zejména pak knížete Viktorina
1466-1473 Opava sdílí důsledky papežské klatby kvůli setrvávání v podobojí vyhlášené papežem Pavlem II. dne 23.11.1466; byla odvolána teprve 1.4.1473
1474 křižácké tažení uherského krále Matyáše Korvína (v papežských službách) na Opavsko; Matyášova černá rota přitáhla k Opavě 23. srpna
1485-1526 vláda Uhrů na Opavsku ; Matyáš Korvín se 12. května 1485 ujal vlády na Opavsku, když jej k uvedenému datu odňal knížeti Viktorinovi z Poděbrad
1525 luterská reformace v Opavě a město se postupně stává střediskem reformace ve Slezsku
1603 20. října. císař Rudolf II. vyhlásil nad městem Opavou říšskou klatbu; následoval vojenský zásah olomouckého biskupa a kardinála Fr. Dietrichštejna (1607)
1607 23. září po 43 dnech obléhání Opavy vojsky císařského generála Jiřího Basty (Geisbergerův pluk) město dobyto
1613 v rámci pokatolizovacích opatření opavským knížetem se stává Karel z Lichtenštejna, v Opavě však nebyl přijat "vlídně" a proto jeho sídlem se stává Krnov, spojil takto od 1377 rozdělené Opavsko s Krnovskem
1648 město prožívá po skončení třicetileté války těžké chvíle - značná část českého obyvatelstva byla nucena vystěhovat se a opustit dosud většinou evangelickou Opavu, začaly četné rekatolizační akce v rámci protireformačních snad za účinné pomoci jezuitské koleje, založené v Opavě již během války, město bylo dosídlováno Němci, nastává germanizační útlak zbylého českého obyvatelstva
1742 jako důsledek Vratislavského míru uzavřeného 11.6.1742 Slezsko rozděleno mezi Prusko (větší část) a Rakousko (menší část), kdy hranici tvořila na teritoriu knížectví řeka Opava; město Opava se stává hlavním městem rakouského Slezka a současně sídlem Královského úřadu a Slezského veřejného konventu
1782-1849 Rakouské Slezsko podřízeno správě moravsko-slezského gubernia v Brně, v Opavě dále zasedá Slezský veřejný konvent, od r. 1793 Opava sídlem kraje a tudíž krajanského hejtmanství
1820 v Opavě se ve dnech 24.10.-23.12. konal tzv. Opavský kongres Svaté aliance
1849 Opava sídlem místodržitelství, od r. 1854 Zemské vlády slezské až do r. 1928 jako politického úřadu
1850 zřízena v Opavě obchodní a živnostenská komora a zemský soud
1862 sídlo zemského slezského sněmu až do r.1918
1864 zřízeno finanční ředitelství až do r. 1938
1866 stává se statutárním městem v čele s magistrátem
1870 ustanovena zemská školní rada
1911 vzniklo Ředitelství pošt a telegrafů pro Slezsko v Opavě
1918 29.10.-20.12. byla sídlem tzv. provincie "Sudetenland", po obsazení Opavy českým vojskem přešla moc do rukou úřadu vzniklé ČSR
1928 30. listopadu zaniklo Slezsko jako země, Opava ztratila četné výhody spojené s titulem zemského hlavního města
1938-1945 byla centrem vládního obvodu v rámci Sudetské župy
1945 22. dubna Opava osvobozena Rudou armádou za cenu nesmírných válečných škod, v rámci srovnatelných lokalit utrpěla Opava nejvíce ze všech měst ČSR
1945 květen, začala výstavba a obnova Opavy, která se opět stává statutárním městem dne 27. října 1945 a současně sídlem okresního národního výboru
KRONIKA MĚSTA
Kroniky zachycují vznik města, jeho správu a hospodaření, pruský vpád 1866, osvobození města, poválečnou obnovu a podrobnější hospodářský a politický rozvoj.
Od devátého dílu mají kroniky obsah a od roku 1976 jsou vedeny přílohy a fotodokumentace.
Kronikáři v letech 1945 - 1999:
- Matěj Valík v letech 1945-1951
- Stanislav Drkal v roce 1952
- PhDr. František Crkovský v letech 1953-1957
- Dr. Jaroslav Bakala v letech 1958-1967
- PhDr. Karel Hlávka v letech 1968-1975
- Josef Stupek v letech 1976-1979
- PhDr. Magda Plačková v letech 1980- 1984
- Jan Žídek v letech 1984
- Mgr. Dáša Seberová v letech 1985, 1987-1996
- PhDr. Magda Plačková v letech 1993, 1996-1998
- Mgr. Monika Štěpánková v roce 1999
Kroniky města Opavy:
- Kronika města Opavy zachycující události od 17. stol. do roku 1829 - psaná v roce 1829, něm., 188 stran
- Kronika města Opavy zachycující události poč. 19. stol. do roku 1833 - psaná poč. 19. stol., něm., 272 stran
- Kronika města Opavy zachycující události v letech 1825-1856 - psaná něm., 382 stran
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1848 - psaná něm., 247 stran
- Kronika města Opavy zachycující události v letech 1860-1865 - psaná něm., 36 stran
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1866 - psaná v roce 1869, něm., 54 stran
- Kronika města Opavy zachycující události 19. stol. do roku 1872 - psaná v roce 1879, něm., 360 stran
- Kronika města Opavy zachycující události do roku 1961 - psaná v letech 1948-1961 česky, 995 stran, vázaná v kůži, ilustrace na titulní straně
- Kronika města Opavy zachycující události v letech 1962-1976 - psaná česky, 922 stran, vázaná v kůži
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1977 (zachyceny FFP, povodně, demolice hotelu Koruna) - psaná česky, 218 stran, kopie
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1978 - psaná česky, 220 stran, kopie, 2 sv.
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1979 + opis kroniky - psaná česky, 300 stran, kopie2 sv.
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1980 - psaná česky, 312 stran, kopie, 3 sv.
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1981 - psaná česky, 254 stran, kopie, 4 sv.
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1982 - psaná česky, 278 stran, kopie, 4 sv.
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1983 - psaná česky, 274 stran, kopie, 4 sv.
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1984 + příloha tělovýchova ve městě (1945-1983) - psaná česky, 211 stran
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1985 - psaná česky
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1986 - psaná česky
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1987 + příloha - psaná česky, 143 stran
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1988 - psaná česky, 273 stran, originál + kopie + fotodokumentace
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1989 - psaná česky, 196 stran
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1990 - psaná česky, 165 stran
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1991 - psaná česky, 192 stran
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1992 - psaná česky, 159 stran
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1993 - psaná česky,
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1994
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1995 - psaná česky, 226 stran
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1996 (kronika statutárního města Opavy a městské části Opava-Komárov) - psaná česky, 298 + 22 stran
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1997 - psaná česky, 308 stran
- Kronika města Opavy zachycující události roku 1998 - psaná česky, 307 stran
- Kronika města Opavy zachycující události 1999 - psaná česky 317 stran
- Pamětní kniha města Opavy s podpisy význačných návštěv (1946-1990)